Rok se s rokem sešel a podzimní českou krajinou se kromě jeleního vábení začal rozléhat také známý zvuk sirény. Tu tentokrát Márovy mocné paže roztočily poblíž východočeské vesnice Krouna a to tak mocně, že libý zvuk nesoucí se obcí přilákal Pragovákům nové kamarádky.

Po krásných chvílích strávených v kravíně nás ale čekala ještě práce. Jak si nevychovaní dobytci , krávy a volové, krásní mladí závodníci z Pragovky vedli? Mezi ty nejlepší Pragováky patřili:

MČR štafet:

D18 – 17. Šimšová-Švecová-Lošťáková

D21 – 7. Matějů-Sieglová-Bogarová

D135 – 2. Ryšavá-Lošťáková-Ryšavá

H18 – 9. Koliáš-Skripnik-Zápotocký

H21 – 12. Janas-Veselý-Janovský

H135 – 3. Laciga-Flašar-Sysel

H165 – 1. Janovský-Kondrát-Tichovský

MČR družstev:

DH18 – 8. Koliáš-Šimšová-Zápotocký-Lošťáková-Kosák-Švecová-Skripnik

DH21 – 6. Janas-Matějů-Procházka-Sieglová-Veselý-Bogarová-Janovský

DH275 – 1. Janovský-Kožinová-Tichovský-Tichovská-Laciga

Jistě tedy můžeme výkony hodnotit kladně. K těm úplně nejlepším výsledkům ještě maličko chybí, stejně jako nám chyběla siréna v neděli, což může ostatně spolu přímo souviset.

V roce 2019 WHO oprávněně vyřadila Česko se seznamu zemí, kde byly spalničky vymýceny, ojedinělé výskyty se konekonců objevily i na letošních družstvech. Věřme, že zejména v Pardubicích dojde v roce 2024 k masivní (re)vakcinační kampani a siréna tak bude moci jet naplno nejen v sobotu, ale v neděli! Už nyní se proto těšíme na příští rok, kdy se budou konat štafety a družstva v oblíbeném zVracovském terénu!

V minulých dnech proběhlo v okolí České Lípy další kolo Světového poháru v OB.

V sobotním závodě na krátké trati se představila Eliška Sieglová, která byla 47.

Pro diváka-Pragováka byla ovšem ještě zajímavější nedělní klasika, kde v závodě Světového poháru nastoupily rovnou dvě závodnice z Pragovky, což se – pokud se nepletu – ještě nikdy nestalo. Eliška se v náročném závodě tentokrát umístila na 65. místě. Hezkým překvapením byl ovšem výkon Adélky Bogarové, která skončila 37. (a vyběhla si tím 4 body do hodnocení SP), ale ještě v polovině závodu byla na 9. místě!

Takže samozřejmě gratulujeme a doufáme, že to nebylo poslední takové vystoupení zmíněných dam a že podobné umístění zopakují nebo třeba ještě zlepší! 😉

Když se řekne Bulharsko, představí si většina Pragováků území začínající zhruba na 140. kilometru D1, oplývajicí ostružinami a lahodným Starobrnem a neurčitě se rozplývající kdesi pod horama na východě, kde vládne Radegast.

Když se řeknou štafety v Buharsku, většina Pragováků začne horečně hledat důvod k neúčasti (patička, kolínko, dodávka, porod, lenost, státnice, beton). Ale věřte, nevěřte – v tom opravdovém Bulharsku se běhají občas závody důležité, v pěkných terénech; a to i ty štafety, které pak mohou skončit i hezkým výsledkem.

Cinklo to v neděli 25. června 2023 na Mistrovství Evropy dorostu v orientačním běhu v Bulharsku v závěrečných štafetách starších dorostenek. Štafeta D18 běžela v sestavě Míša Novotná, Kačka Štěpová a Lea Martanová. A ti z nás, kteří orienťák trochu víc sledují vědí jak velký je to úspěch. Ve starším dorostu na rozdíl od mladšího se totiž mistroství zúčastňují opravdu ti nejlepší včetně nabušených týmů nejlepších seveřanů. Holky bojovaly celý závod o zlato a nakonec se musely o minutu sklonit jen před favorizovanými Finkami s finišmenkou se slavným jménem Ojanaho!

Cesta Kačky k tomuto úspěchu nebyla vůbec jednoduchá. Konkurence v českém dívčím dorosteneckém týmu je opravdu velká a Kačka je v kategorii D18 prvním rokem. Ale zvládla to na jedničku. S výbornou fyzičkou budovanou atletickými tréninky a závody, uvědoměním si důležitosti mapové přípravy, aktivní prací s buzolou, konzumací spousty mapových tréninků a soustředění. A nakonec s pevnými nervy při nominačních závodech, kde je třeba ve správný čas a na správném místě ukázat, co se za léta poctivého tréninku naučila.

Kačka si tu svoji první velkou medaili opravdu zaslouží! 

Když jsem na začátku napsal, že s Kačkou máme medaili i my, myslím to tak, že kousek té medaile patří holkám a klukům z Pragovky, kteří s Kačkou trénují, jezdí v zimě na noční F1 tréninky pro nebojsy a od jara po závodech a soustředěních. A kousek patří i jejím rodičům, kteří tenhle celý orientační blázinec podporují. Bez toho všeho by to fakt nešlo, věřte mi.

A pak jsme všichni drželi Kačce palce, aby to s tím mistrovstvím vyšlo. Dík Kačko za tu medaili! Ať tě orienťák stále baví!