Chtěl bych vám vyprávět příhodu, která se mě a mému příteli, světoznámému detektivovi Sherlocku Holmesovi udála na podzim roku 2019. Toho roku se konal JEC (Juniorský evropský pohár) ve Francii, konkrétně v okolí městečka Vogue v departmentu Ardeche. Záhadou, se kterou si ani můj slovutný přítel nemohl poradit, však bylo, jak se na tuto akci nominoval i Tomáš Janovský.
Drahý Holmes měl hned dvě hypotézy. První byla, že Tomík mrčel tak dlouho, až si vysloužil nominaci (a minulý článek se tudíž ve svých poučeních plete… pozn.red.), a druhá byla, že dostal málo dárků ke svým osmnáctinám v pátek 13. září a tak si musel sám nadělit ještě tento. Bohužel, se rozuzlení tohoto případu už asi nikdy nedozvíme a tak nám nezbývá než Tomaçerovi držet palce 😉.
Neražte kontroly jako Tonda – disknul v sobotu první štafetu (pozn. red.)
Neběhejte pytlík jako BioTerka
Nehledejte kontroly na hřišti jako Bet
Nemrčte jako Tomaçero
Neskákejte po hlavě do rokle jako Flaška – i přes tento incident zůstal jeho mentální stav nezměněn (pozn. red.)
Nepijte tolik peprmintového likéru jako JK
Nejezděte na kole jako Šimon
Nejezděte na závody tak „často“ jako Silva
A zejména neběhejte štafety jako Marťas!!! – Navštívil kontroly 1,2,18… (pozn. red.)
Nespěte za běhu jako Kuba
Jak to dělat se zeptejte:
Dorostenců H18 (Janas-Šimša-Janovský), resp. Hojný-Janovský-Šimša. V sobotu 2., v neděli 3.
Holčiček D21 (Sieglová-Matějů-Bogarová). V neděli 3.
Vetošek D135 (Vildmonová-Janovská-Tichovská, resp. Šimerková-Janovská-Tichovská). V sobotu i v neděli 1.
Vetošů H105 (Beneš-Střelba-Bartaloš). V sobotu 3., v neděli také 3.
Vetošů H135 (Kabát-Janas-Baldrian). V neděli 2.
Vetošů H165 (Janovský-Kožina-Tichovský). V sobotu 1. , v neděli 2.
Za devíti kříži, ba až za Hulínem rozkládá se mystická, mlhou zahalená Hostýnsko-Vsetínská hornatina, kam se hrstka nejstatečnějších Pragováků vydala šířit své mrčení. Od hlavního cíle výpravy se dost distancoval Martin Šimša, protože oba dny suverénně zvítězil a na večerním bowlingu si také nastavil tak přesný azimut, že dal strike. Odrodila se ještě BioTerka sobotním vítězství v D21B a Eliška 3. místem na nedělní krátké, ale obě to poctivě vynahradili – Terka pozdním příchodem na start v neděli a Eliška dostatečnou mrčbou po klasice. Pro 6. místo na middlu si ještě v H18 docválal Jelen, ale ten tak mrčel u skládání stanu, že mu tento hezký výsledek odpustíme.
Zbytek výpravy už byl uspěšný: Slanďák jistil z posledního místa eliťáckou klasiku a Šimon, který vystartoval v čase 14:14, skončil dokonce ještě za ním s písmenkama na vysvědčení, zatímco Mlanďák se do elity pro jistotu ani nepřihlásil. Zbytek spokojeně pomrčával po průměrných výkonech a tak musíme celou výpravu zhodnotit pozitivně.
Kamenické požáry
Mezitím se běhalo i v Čechách a tam Pragovka uzurpovala nějaké opravdu pěkné výkony. Třeba Eliška Chrzová byla 4. a v neděli dokonce 2. v D16 a Kačka Škarková oba dny vyhrála D20. Že nás výsledkově potáhnou spíše holky, ženy a dámy potvrdila v sobotu nejen Marti svým vítěstvím v hlavní kategorii, ale i naše veteránky:
Za zmínku pak už stojí snad jen krásná liga 100 po vyrovnaném závodu všech tří Kožišek 😉
D21B 16. Kožinová Jana PGP6651 100:55 + 25:02
D21B 18. Kožinová Zuzana PGP9650 101:34 + 25:41
D21B 19. Kožinová Anna PGP9350 102:36 + 26:43
V neděli se v kategoriích H zase spíše nedařilo (krom Baldiho a Ticháče, kteří byli 2. respektive 3. ve svých kategoriích), zato v D12 vyhrála Anežka Bartalošová a veteránky se činily také:
D35B 2. Ryšavá Magdalena PGP7650 29:06 + 0:04
D50B 1. Tichovská Hana PGP6652 24:06
D75B 1. Haňkovská Jana PGP4050 42:52
Co? No Martin Šimša nám veze dvě zlaté medaile z MEDu v Bělorusku! Ale postupně…
Už z krátký vyrazili Tomík s Martinem společně se zbylými reprezentanty do Běloruska sžívat se s místní kulturou, stravou a hlavně terény. Soudě dle výsledků v páteční klasice se jim minimálně to poslední povedlo na jedničku – Tomík velmi stabilním výkonem dokončil na 11. místě ve starších dorostencích a Martin dokonce vyhrál v mladších.
Následovaly štafety, ve kterých bohužel finišman Tomík už nemohl bojovat o jiné než 10. místo, protože mu spoluběžci pomrčávali v lese o fous déle než by bylo bývalo záhodno. Zato Martin se na druhém úseku účastnil vítězství stafety H16 systémem start cíl a přidal tak do sbírky druhé zlato.
Po večerním banketu, na kterém jistě udrželi kluci český a potažmo pragovácký prapor vysoko, se ještě běžel v neděli sprint. Tomaçero má zjevně rád ve všem systém a dodržuje co nejstabilnější umístění, navíc když se nabízí aby posbíral co nejvíce umístění s číslem 1, tak není jiná volba než být podruhé 11. (Stejně se mu tam ale vloudila chybička už ve štafetách…) Velmi pěkně běžel i Martin, byl 10. cca 15 vteřin od medaile.
A tak kluci získali zkušenosti, zážitky a nám udělali radost.
