Co? No Martin Šimša nám veze dvě zlaté medaile z MEDu v Bělorusku! Ale postupně…

Už z krátký vyrazili Tomík s Martinem společně se zbylými reprezentanty do Běloruska sžívat se s místní kulturou, stravou a hlavně terény. Soudě dle výsledků v páteční klasice se jim minimálně to poslední povedlo na jedničku – Tomík velmi stabilním výkonem dokončil na 11. místě ve starších dorostencích a Martin dokonce vyhrál v mladších.

Následovaly štafety, ve kterých bohužel finišman Tomík už nemohl bojovat o jiné než 10. místo, protože mu spoluběžci pomrčávali v lese o fous déle než by bylo bývalo záhodno. Zato Martin se na druhém úseku účastnil vítězství stafety H16 systémem start cíl a přidal tak do sbírky druhé zlato.

Po večerním banketu, na kterém jistě udrželi kluci český a potažmo pragovácký prapor vysoko, se ještě běžel v neděli sprint. Tomaçero má zjevně rád ve všem systém a dodržuje co nejstabilnější umístění, navíc když se nabízí aby posbíral co nejvíce umístění s číslem 1, tak není jiná volba než být podruhé 11. (Stejně se mu tam ale vloudila chybička už ve štafetách…) Velmi pěkně běžel i Martin, byl 10. cca 15 vteřin od medaile.

A tak kluci získali zkušenosti, zážitky a nám udělali radost.

Bylo to krásný.

Za své víkendové výkony na middlu a na longu (plus na dráze a na sprintu v Šumperku) si Tomík Janovský a Martin Šimša vykoledovali zařazení do reprezentačního družstva na MED 2019 v kategoriích M18 respektive M16. Držte jim palce 28. – 30.6., kdy budou soutěžit v běloruském Grodnu.

Smát pod vousy se může i Lanďák, neboť mezi nominovanými a náhradníky je celkem 8 jeho svěřenců z TSM Pražské a Středočeské oblasti.

Je za námi víkend věnovaný mistrovstvím ČR ve sprintových disciplínách. Na startovních čarách se zde seřadili závodníci z Česka, Slovenska, Francie, Německa a Maďarska. Při závodech tentokrát více než mapová příprava byla třeba naopak ta běžecká.
V sobotu hostil pamětihodný atletický stadion v Čáslavi mistrovství a veteraniádu ve sprintu. Padesát atletů z Pragovky se tu utkalo se soupeři na fyzicky náročné trati. Ta nepatřila z mapového hlediska k nejzasprint-03399jímavějším, avšak volbu postupů, stejně tak jejich realizaci, bylo třeba v průběhu řešit a občas se do té mapy i kouknout. Rychlý začátek a střed závodu neodpouštěl atletickou nepřipravenost, konec závodu ve svažitém parku k tomu ještě prověřil sílu v nohách.
V ženách dobře zaběhly v D20 pátá Eliška Sieglová (+1´14“), v D21 šestá Adélka Bogárová (+1´2“), v D40 šestá Olga Šimerková (+1´25“), v D75 zvítězila Jana Haňkovská. Za pozornost stojí slušný výkon Elišky Chrzové v D16, kde jí pouze vteřiny dělily od první dvacítky a tedy A licence.
V mužích nejlépe bojovali v H16 šestý Martin Šimša (+50“), v H18 pátý (ale bronzový v MČR) Tomaçero Janovský (+1´4“), v H21 15. Jan Bet Procházka (+1´18“), 17. Šimon Navrátil (+1´32“) a v H21A šestý Martin Jonáš (+31“), který si tak vyběhl krásné body do rankingu.
V neděli následovalo mistrovství sprintových štafet v pardubických Polabinách. Stejně jako v sobotu IMG_1391 .nebyl ani tento závod mapově výrazně komplikovaný, snad kromě části v „motokrosovém“ areálu těsně před diváckým průběhem. Zde byl použit tzv. ladybug jako rozdělovací metoda, na čemž více štafet vyfasovalo časovou ztrátu nebo i disk v horším případě.
Za Pragovku nastoupilo devět štafet. V dospělých se štafeta PGP A umístila na 12. místě (složení Eliška S., Bet, Šimon N., Adélka B.). Bet zde na druhém úseku předvedl, jak se sprintovky běhají (třetí v cíli, druhý čas na úseku). PGP C skončila na 22. místě, PGP B bohužel po oražení špatné farsty disk.
V dorostencích naše dvě nasazené štafety skončili na 12. (PGP A) a 14. místě (PGP B). Svůj úsek nejlépe zvládl Martin Š. (2. úsek v PGP A), se ztrátou 10“ na nejrychlejšího Sebíka Šafku (KAM).
V HD140 získala štafeta Šimerková, Buzek, Nemšovský, Pokorná 10. místo. O zlatou medaily v HD180 se postarali Kožinová, Pokorný, Janovský, Ryšavá (PGP A) s více jak minutovým náskokem na druhou Teslu Brno. PGP B v této kategorii brala 7. místo se ztrátou 5´24“ na oddílové kolegy. Petr Janas, možná inspirován Betem, zazářil na 2. úseku, cíl razil jako druhý, těsně před Popkornem z PGP A.
Každý závodník si jistě během víkendu udělal na tyto sprinty svůj názor, který ve spoustě případů, co jsem zaslechl, není pochvalný. I tak je třeba ocenit úsilí pořadatelů z LPU, kteří se postarali o bezproblémový průběh závodů a funkční shromaždiště s pitelným kafem.
Ď

Ne každý orienťák měl to štěstí narodit se v Čechách a tak i my musíme čas od času za takovými jedinci vyrazit třeba do Bulharska. Je to výprava nevděčná, za kterou ale může být člověk odměněn krásným,  k mrčení přímo vyzývajícím prostředím a navíc to letos bylo poprvé a naposled. Tuto neodolatelnou příležitost kupodivu využilo jen minimum pragováků, protože zbytek musel brousit asfalt, učit se, obrážet svatby, malovat pokojíčky, či prostě jen mrčet doma a tak se početná výprava 4 nebo 5 aut skládala převážne z dorostenců a juniorů kteří tam měli nominační závody na EYOC a JWOC.

V pátek se šla dráha (3000 m) a Tomaçero velezkušeně pohlídal plný počet šesti bodů, když šel přesně 9:25. Body vybojovali i Martinové (Šimša 5 a Kabát 1).

No a v sobotu pak následoval spíše jednoduchý sprint v Šumperku na kterém pěkně zaběhli Tomík s Martinem Š., když byli oba čtvrtí. A tak největším úspěchem je to, že se dosavadní sběrači klád poučili, a Lanďáci, byvše pouhé 4 vteřiny od sebe, přenechali v H21A kládu JaProvi, stejně jako Petr Janas, který, naděliv Michalovi W. 4 vteřiny, ustál souboj o kládu v H21C. (pozn. redaktora: omlouvám se za přechodníkovou osvětu)

Pak už zbývalo jen užít si dvoje zablácené štafety. Ten 1.5 km dolů po rozblácené sjezdovce na shromaždiště, který jsme zpátky absolvovali směrem nahoru, byl krásným orámováním celého štafetového závodu. Na trati bylo spousta zajímavých postupů, namátkou třeba postup do kopce, postup z kopce nebo postup traverzem a když se k tomu (hlavně v neděli) přidali promáčené hustníky, nasáklé, rozšlapané bažiny a potoky, tak to teprve byl ten správný zážitek.

No a výsledky? V sobotu Tomík s Martinem, byvše čtvrtí už ve sprintu, museli společně s novou zimní posilou Jáchymem Hojným doběhnout opět čtvrtí. Tato konzervativní taktika už je však v neděli nesvazovala a tak, poté co Jelen hrdině doběhl z prvního úseku navzdory zamlženým brýlím, které byl nucen nechat na diváckém průběhu, mohl Tomík ukázat záda všem plašícím soupeřům a doběhnout pro první místo. Druhý úsek běžel (jako vždy precizně) Martin Šimša. Do cíle se dostaly (a i ho orazily…) také ostatní štafety (pokud si zrovna nevzaly špatnou mapu…): holky 9. a 10., kluci 13. a 14. a dorostenky 22. a 15.

Závody to tedy byly mokré, bahnité, studené a kopcovité, ale přesně takhle mají podle mě závody v Jeseníkách vypadat, takže jsem si to moc užil a doufám, že se k této výpravě příště připojí více pragováků!

Ve fotogalerii si můžete prohlédnout pár fotek z první poloviny jarní sezóny (Jarní pohár, PP sprint, Velikonoce). Autoři J. Čech (SJI), Kade (PHK), Kali.